Inflace nakopla byznys diskontů.
Obíhat slevy, kroužkovat v akčních letácích, zkoušet levnější produkty – a levnější obchody. Inflace změnila chování Čechů, a zatímco klasickým obchodníkům a e-shopům kvůli šetřícím zákazníkům klesají tržby, další část maloobchodního trhu se raduje. Na diskontní řetězce typu „vše za 50“ se v Česku dlouho koukalo spatra, nyní ale jejich majitelé hlásí růst a nacpané prodejny. Dvouciferná inflace, rostoucí nájmy i zdražující potraviny totiž vytvořily na trhu podmínky, pro které svůj byznys od počátku budovali. Nyní sází na to, že tato situace ještě pár let vydrží – a chtějí toho využít.
Větší zájem zákazníků a rostoucí tržby HN potvrdili zástupci řetězců Levno a Vyplatíse či obchodu Potraviny v akci. Byznys těchto firem stojí na úzké spolupráci s výrobci i ostatními obchodníky a levném výkupu těžko prodejného zboží – může jít o promáčklé konzervy, výrobky se špatně natištěnou etiketou nebo prostě nadzásobu zboží, u kterého obchodníci špatně odhadli poptávku.
„Našim obchodním partnerům jsme vždycky říkali, že náš byznys je postavený na období, kdy v ekonomice nebude dobře. Věříme proto, že ze současné situace dokážeme na retailovém trhu vytěžit maximum,“ uvedl pro HN Michal Štádler, spolumajitel řetězce Levno, který provozuje 18 prodejen a e-shop Levnoshop.cz.
Od výplaty k výplatě
Poslední výsledky řetězce přitom ukazují, že tato víra má své opodstatnění. „Zatímco z trhu slyšíme spíše signály o poklesech, my jsme loni vyrostli v retailu o 30 až 40 procent. I e-shop nám roste o nějakých 15 až 20 procent meziročně,“ uvedl Štádler s tím, že Levno za loňský rok dosáhlo v tržbách téměř na 200 milionů korun. Podle posledních dat Českého statistického úřadu přitom maloobchodní tržby klesají již jedenáctý měsíc v řadě, v březnu se snížily o 8,1 procenta a pokles oproti předchozímu měsíci zrychlil. V případě e-shopů pak pokles trvá již 15 měsíců.
Lidé se podle Štádlera nyní rozmýšlí nad každou korunou a méně utrácí za to, co nezbytně nepotřebují. „Roste prodejnost drogerie, potravin, základního textilu, jako jsou ponožky, spodní prádlo a podobně. U zbytných produktů, jako je některá elektronika či prémiový textil, kde je diskutabilní přidaná hodnota, dochází k poklesu,“ přibližuje spolumajitel Levna Martin Fořt s tím, že obchod se vždy soustřeďoval spíše na zbytné položky a inflace ho nyní nutí strategii měnit. „Situace na trhu nás nakopla k tomu, začít více šlapat do nezbytných položek.“
Zakladatelé řetězce Levno Michal Štádler a Martin Fořt.
Foto: Libor Fojtík
Hlavní část zákazníků Levna tvoří spíše nízkopříjmová skupina, která měla hluboko do kapsy vždy. „Teď se jen musí otáčet ještě více, protože mají dražší nájmy, energie a podobně,“ uvádí Štádler. Na e-shopu se naopak v poslední době objevuje více movitějších zákazníků, což je znát i na výši objednávek. V průměru se pohybují kolem 1000 korun (v porovnání se 150 korunami v prodejnách), v některých případech ale vystoupají až do desítek tisíc korun, když zákazník například vybavuje dům a shání levný nábytek.
Zároveň se nákupní chování zákazníků mění i v rámci měsíce. „Je znát, že zákazníci mají stále hlouběji do kapsy a čím dál více lidí žije od výplaty k výplatě. Extrémně se prohlubuje rozdíl v tom, jak utrácí předtím, než dostanou výplatu, důchody nebo dávky, a jak potom,“ uvedl Štádler. „Zhruba týden až deset dnů předtím zpravidla pozorujeme pokles tržeb. Dříve jsme měli tržby rovnoměrněji rozvržené v průběhu měsíce.“
Kravaťáci i vegani
Oproti Levnu se na nezbytné zboží výrazněji zaměřuje řetězec Vyplatíse, jehož spolumajitel Michal Soukup potvrzuje, že zájem lidí o levné potraviny nyní roste. Právě ceny masa, zeleniny či pečiva v Česku v posledním roce rostly téměř nejrychleji z celé Evropské unie. „Zdražování nám přivedlo spoustu nových zákazníků, i když samozřejmě i u nás se projevilo růstem cen,“ uvedl.
I ve Vyplatíse tak jdou výrazně proti trendům klesajícího maloobchodu. „Za loňský rok jsme měli tržby půl miliardy korun a vyrostli jsme meziročně zhruba o 25 procent,“ uvedl Soukup. Zároveň i tady pozorují změny v tom, co dnes lidé nakupují. „V covidu se každý snažil žít zdravě a lidé se hodně zaměřovali na kvalitu. Dnes nemají peníze, takže častěji kupují například uzeniny s nižším obsahem masa a podobně,“ popsal.
Sortiment zaměřený hlavně na chlazené zboží má také Roman Stupka, který v Praze 4 provozuje obchod Potraviny v akci, kde v posledních měsících už někdy nebývá k hnutí. „Krám je už teď malý, pracujeme tedy na otevření dalších. Letos chceme spustit dvě prodejny, příští rok pak tři,“ uvedl Stupka. Loňské tržby zmiňovat nechtěl, meziročně však podle něj vzrostly o sto procent. Prodejna je ale nová, Stupka ji provozuje teprve dva a půl roku. Největší část zákazníků podle něj tvoří věková skupina nad čtyřicet let. „Chodí k nám ale i kravaťáci, mladí, které k nám táhnou proteinové výrobky, nebo třeba vegani. Ta skladba je u nás opravdu pestrá,“ dodal.
Nové příležitosti
Klesající poptávka po části produktů, bez nichž se zákazníci dokážou obejít, zároveň diskontům otevírá nové příležitosti pro výhodné nákupy. „Řadu zbytných produktů zdražování odsoudilo na úplný okraj spotřebitelského zájmu. Dostáváme se tak k nabídkám, ke kterým bychom se ještě před pár lety nikdy nedostali. Jsou to často kvalitní značkové věci, které ale nyní spotřebitelé nepotřebují,“ přibližuje Fořt, který má na starosti nákupní část byznysu Levna. Trend přitom pozoruje napříč celým „nepotravinovým“ sortimentem, od textilu přes elektroniku a nábytek až například po automotive (oleje, náhradní díly apod.).
Podle Štádlera první zárodek tohoto problému položila už pandemie a problémy s dodavatelskými řetězci, které způsobil časový skluz v dopravě z Číny. Kvůli němu se část zboží do Evropy dostává až nyní. „E-shopy díky covidu vystřelily do výšin, spousta firem narvala sklady a nechala si vyrobit neuvěřitelné množství produktů, které trh není schopný spotřebovat,“ uvedl Štádler.
Válka na Ukrajině zároveň odstartovala zdražování energií a rekordní inflaci. Vyšší vyúčtování za elektřinu tak na jedné straně přiměla šetřit zákazníky, na druhé straně se firmám promítla do finálních cen produktů, pro které najednou podle Štádlera na trhu už nebylo místo a začaly zbývat na skladech.
Zatímco v Levnu tak museli řadu let firmy samy oslovovat a nadzásoby k odkupu pracně shánět, dnes je situace opačná. „Kvůli poklesu poptávky mají firmy problémy a samy se nám ozývají. Jsme tak v pozici, kdy je musíme odmítat, protože v některých segmentech už zboží nedokážeme zpracovat ani my,“ přibližuje Fořt.
Špatné roky – jak pro koho
Všichni oslovení obchodníci předpokládají, že špatná situace v ekonomice ještě nějakou dobu vydrží. „Lidé šetří, koukají na každou korunu a myslím, že třeba dva tři roky to tak ještě bude,“ uvedl Stupka z Potravin v akci. „Energie jsou drahé, peníze jsou drahé, lidé tlačí zvyšování mezd. Je otázka, kdy se tohle zastaví. Spíše si myslím, že jde o to, kdy si lidé zvyknou, že jsou věci dražší,“ doplnil Soukup z Vyplatíse.
„Dokud budou úrokové sazby ČNB na sedmi procentech, tak nikdo nezlevní. Je jedno, jestli to je výrobní firma, obchodní firma, řetězec. Všechny firmy jsou úvěrované,“ doplnil Soukup z Vyplatíse.
V Levnu tak zvažují, zda aktuálního rostoucího zájmu nevyužít pro spojení sil s některou investorskou skupinou a nezrychlit tím dosavadní tempo růstu. „Myslíme si, že se nám v příštích 3–5 letech otevírá pro podobný krok dobrá příležitost. Náš byznys je silně anticyklický a ekonomika podle nás bude ve stavu, kdy máme šanci se na trhu etablovat,“ uvedl Štádler. „Postaráme se o lidi v době, kdy jim nebude dobře a většina firem se na ně vykašle, protože musí zdražovat. Věříme, že nám pak zůstanou věrní i potom, co ekonomika začne zase růst.“
Autor: Tomáš Zítek, Hospodářské Noviny
Hospodářské noviny (online) ISSN 2787-950X